Keltský poklad

Hned několik "nej" patří pokladu nalezeného v Lahošti. Byl zakopán nejhlouběji ze všech severočeských pokladů, našel se šest metrů hluboko. Byl také nejbohatší co do počtu ukrytých předmětů, zahrnoval na čtyři tisíce šperků. A hlavně se dosud žádný jiný nález neproslavil ve světě.

Neobsahuje zlato ani drahé kameny , jen bronz. Při současné ceně asi 50 korun za kilogram by jeho hodnota ve sběrně vynesla pár tisíc. Přesto se svou cenou řadí do "top ten" pokladů v Česku. Konkrétní částku nelze vyčíslit, určitě jsou to miliony. Jeho hodnota ale tkví hlavně v přínosu k poznání dávné historie, především Keltů, kteří poklad před více než 2 300 let zakopali.

Na počátku byl Obří pramen

Poklad by se spíše měl jmenovat lahošťský. Právě u nás kilometr od Duchcova byl roku 1882 senzační objev učiněn. Odnepaměti tu vyvěral ze země minerální pramen, zvaný Obří. Jméno získal díky vydatnosti, ještě v první polovině 19. století měl sílu pohánět i vodní mlýn. Kvůli nešetrným zásahům do podzemí těžbou uhlí ale začal svou sílu ztrácet. Po katastrofě na nedalekém dole Döllinger roku 1879 jeho hladina dramaticky poklesla a bylo rozhodnuto prameniště prohloubit.

 S kopáním se začalo v roce 1881 a v lednu následujícího roku se partě kopáčů na dně šestimetrové šachty naskytl pohled jako z pohádky. Ve štěrkovém zásypu odkryli bronzový kotel o průměru půl metru, který byl po hrdlo naplněný náramky, sponami a prsteny. V okamžiku nálezu asi nevypadaly oxidací nazelenalé šperky nejvábněji. Přesto bylo jasné, že jde o mimořádně vzácný nález. To ostatně dokazuje i fakt, že záhy větší část šperků rozebrali sběratelé a předměty se rozptýlily do soukromých sbírek v celé Evropě.

Dodnes panují dohady, kolik šperků v kotli vlastně bylo. Potvrzeno je 1600 kusů, odhady mluví až o 4 tisících.

"Zachovaly se jen velmi nepřesné zprávy a situaci kolem nálezu. Počet vyzvednutých předmětů není nikde zaznamenán. Víme jen, že většina šperků byla v kotli a část se nacházela v zemině okolo,"vysvětluje nejasnosti archeolog teplického muzea Petr Budinský.

V českých muzeích se z pokladu v současnosti nachází 573 spon, 479 náramků a 56 prstenů, většinu vlastní teplické muzeum a zámek v Duchově. Větší soubory uchovává ještě Národní muzeum a muzeum v Duchově. Minimálně 105 spon, 50 náramků a 10 prstenů se pak nachází ve sbírkách prestižních muzeí v Evrop, například ve Vídni, v Berlíně či Londýně. Existenci dalších 261 šperků lze sice vyčíst z inventárních listů různých muzeí, ovšem ztratily se v průběhu minulých let.

Spony podle módních trendů

Kdo, kdy a proč poklad v prameni ukryl? Zachráněné šperky archeologům bohatě stačily, aby záhadu vyluštili. Dokonalé zpracování bronzu bylo typické pro Kelty, kteří obývali střední Evropu posledních 400 až 500 let před naším letopočtem. "V severozápadních Čechách bylo velmi silné keltské osídlení. Byl to národ s vyspělou kulturou, to dokazuje i vysoká umělecká úroveň nalezených šperků, které mohla vyrábět je specializovaná dílna," poznamenal Budinský.

Ucelenost nálezu pomohla hodně přesně datovat uložení pokladu na dobu okolo roku 350 před naším letopočtem. Otázka, proč takovou cennost Keltové uložili právě do pramene, má několik možných odpovědí. Jedna verze spekuluje, že mohlo jít a zapomenutý sklad výrobků keltského obchodníka. Vysvětlení, které ale odbornící považují za nejpravděpodobnější, označuje poklad za dar božstvu.

"O Keltech je známo, že uctívali různé posvátné prameny, o něž pečovali jejich kněží - druidové," podporuje tuto verzi Budinský.

To, že Keltové vhazovali do pramenů vzácné dary, dokládá i množství dalších předmětů v prameni, například bronzové dýky rozličného stáří. Na bronzový hrot z oštěpu kopáči narazili ještě o tři metry hlouběji než samotný poklad.

Jeho nález svým přínosem překračuje hranice Čech, řadí se k nejvýznamnějším v Evropě a přispěl k dalšímu prohloubení znalosti o životě záhadného keltského národa. Pomáhá datovat nálezy pozůstatků keltských sídlišť v Polsku, Maďarsku, ve Švýcarsku či Itálii.

Čerpáno z denního tisku