Hrob

Stručná historie

Městu je již více než 700 let. Historicky je doloženo, že dne 6. května 1282 prodala představená teplického ženského kláštera dvě vesničky, Verneřice a Hrob, bohatšímu klášteru cisterciáků v Oseku. Hrob se stal pro dolování stříbra hospodářským střediskem panství oseckého kláštera, a proto měli osečtí mniši i nadále zájem o další rozvoj tohoto sídliště.

Vznik názvu města Hrob, jediného to jména v Česku, není písemně doložen. Soudí se, že souvisí s dolováním, Název daly místu pravděpodobně jámy, které vznikaly při primitivní těžbě stříbrné rudy. Původní název Grab, potom Klostergrab, Hroby, se měnil až k dnešnímu Hrob.

První písemné dodnes dochované privilegium udělil Hrobu, jako významnému středisku těžby stříbrné rudy v Čechách, roku 1458 Jiří z Poděbrad. Bylo to povolení podle kterého se směl každou středu ve městě konat trh. Hrob touto výsadou získal městský charakter. Je rovněž zajímavé, že se v tomto pergamenu psaném latinsky vůbec poprvé objevil Český název Hrob. Právo tržní není ovšem privilegiem prvním, protože 8. září 1594 potvrzuje písemně kníže arcibiskup Berka z Dubé, majitel oseckého panství, hrobským jejich předcházející privilegia. Hovoří se tam i o těch, která Hrob dostal už od Karla IV. a opata Mikuláše v letech 1 367 až 1389. Písemné podklady o jejich udělení se však nezachovaly. Městský znak získalo město od krále Wladislava roku 1477. Opatská berla ve znaku dokazuje příslušnost ke klášteru a přes ni zkřížené kladívko s mlátkem a naznačenou jámou potvrzují hornickou činnost. Rudolf II. povýšil roku 1594 Hrob na Horní město. První horní kniha byla však vedena už od roku i 1547. Platil zde jáchymovský horní řád. Na jeho základě byl vytvořen samostatný báňský revír spravovaný horním úřadem. Ten měl na starosti těžbu stříbrných; rud, ale také rudy olověné, kamence, médi a zinku.

Pamětihodnosti

Základy protestantského kostek zbořeného v roce 1617, což se uvádí jako jeden z důvodů počátku třicetileté války, evangelický kostel Vzkříšení, katolický kostel sv.Barbory, barokní sochy na Tržním náměstí, kamenná kašna na Tržním náměstí z roku 1740, železniční most ve Mlýnech na trati z Mostu do Moldavy.

Současnost

Součástí města jsou i části Verneřice, Mlýny a Křižanov, které byly připojeny během 20. století. Rozloha katastru města je nyní 1.109 ha. Město je zřizovatelem základní školy a mateřské školy. Občanská vybavenost je zabezpečena na úrovni odpovídající počtu obyvatel, který se pohybuje kolem dvou tisíc. Je zabezpečena zdravotní péče ordinací pro dospělé, dětskou ordinací i lékárnou. Ve městě působí pobočka České pošty. Jsou zde možnosti stravo kapacity v restauracích.

Ve městě působí dvě tělovýchovné jednoty - TJ Hrob a TJ Sokol Verneřice, které se stále snaží o vylepšování svých zařízení ke zlepšení a rozšíření možností sportování členů i obyvatel města. V krásném klidném prostředí se využívá koupaliště. Blízké okolí města poskytuje možnosti letních i zimních sportů. Vodní nádrž, vzniklá zatopením zbytkového uhelného lomu Barbora, byla zrekultivovaná pro vodní sporty, rybaření a koupání. Snadno dostupná jsou střediska zimních sportů  Mikulov, Nové Město a Moldava, kde je i hraniční přechod do "sousedního Saska. Za zmínku stojí překrásné pohledy do pánevní oblasti lemované i z jedné strany hradbou Krušných hor a z druhé Českým středohořím.