Jeníkov

Stručná historie

Historie Jeníkova je úzce spjata s oseckým hradem Rýzmburkem a tajnějším cisterciáckým klášterem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy se zde podle písemných pramenů vybíral papežsky desátek šesti grošů. Název obce je slovanského původu, pochází ze základu Jeník. Roku 1 363 zde byl dokončen farní kostel. Třicetiletá válka se vyhnula. Dokládá to výtečný stav obce ke konci války, kdy nebyla zaznamenána žádná vyhořelá stavení. V polovině 17. století žilo v obci 19 usedlých. O dalším stavu obce vypovídá až tereziánský katastr z 18. století. Píše se v něm o mlýně a farním kostele, který se v obci nacházel. Během 18. století došlo v obci k velkému rozkvětu. Do té doby měl Jeníkov čistě agrární charakter. Ten se začal vlivem průmyslové revoluce měnit a většinu obyvatelstva začali tvořil horníci, řemeslníci a obchodníci. Na přelomu 19. a 20. století uvádí statistika už 1 138 obyvatel ve 119 domech. Zavedení železnice v roce 1867 do Oldřichova a počátek těžby hnědého uhlí učinily celou oblast výrazně průmyslovou. V minulosti se v okolí obce těžilo hnědé uhlí mj. hlubinným dolem Barbora a následné ve stejné lokalitě i povrchovým lomem. Počet obyvatel v Jeníkově odrážel politické změny v celé republice. Během šedesáti let klesl počet obyvatel na polovinu, když v roce 1961 žilo v obci 532 obyvatel.

Historické památky

Kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v barokním stylu v letech 1756-63. Nad západním portálem se nachází letopočet 1750. Vysvěcen byl roku 1763. Byl postaven na místě starší stavby z r. 1551, která v roce 1756 vyhořela. Hlavní oltář je ciborový se sochami světců. Na východní stěně je namalována iluzivní oltářní architektura s dvěma světci a závěsným obrazem Nanebevstoupení Páně od J.Q.Jahna z roku 1760. V presbytáři visí obraz sv. Václava z doby kolem poloviny 18.století, který je stále v kvalitním stavu. Dále stěny zdobí čtyři obrazy evangelistů z let 1720-30.

Kaple sv. Anny. Tato kaple pochází z roku 1551 /letopočet nad portálem/. Původně se tato stavba jmenovala kaple Zvěstováni P. Marie. Kaple je bez zařízení.

Fara. Barokní fara pochází z 18.století. Průčelí je členěno pilastry a kordonovou římsou. Chodby v přízemí mají valenou klenbu.

Sochy světců: Sv. Salvador - pod kostelem 1727, Sv. Jan Nepomucký - se dvěma anděly po stranách /1733/,Sv. Vavřinec - ve výklenkové kapli /1768/

Současnost

V obci není mnoho pracovních příležitostí. Lidé dojíždějí za prací do Teplic, Duchcova i vzdálenějších oblastí. Je zde vysoký věkový průměr obyvatel. V poslední době byly podniknuty kroky, které vedly k výstavbě nových domů v obci a přitáhly do obce nové občany.

Barbora

Významnou částí obce je Oldřichov se zatopeným povrchovým dolem Barbora. Po vytěžení povrchového lomu vznikla zbytková jáma o rozloze 65 ha s názvem Barbora. Zatopený povrchový důl se stal oblíbeným rekreačním místem. Barbora je hluboká až 64 metrů. V létě se její voda ohřeje až na 24 C. I přes vytíženost si stále zachovává průzračnou a čistou vodu. Koupání v čisté vodě je velmi příjemné a břehová část s občerstvovacími stánky v letních měsících pojme tisíce návštěvníků z celého regionu Teplicka i širšího okolí. Pro vynikající kvalitu vody a její průhlednost je vodní nádrž využívána pro výcvik sportovních potápěčů, k jízdám na plachetnicích a k windsurfingu. Vzhledem ke krásnému okolí je obec častým cílem cyklistů a turistů. Pro odvážlivce je zavedena stranou nuda pláž s písečnou pláží. Jinak tvoří pláže malé oblázky. Je zde možnost opalovat se na přímém slunci, nebo se skrýt do stínů stromů. Barbora není jen pláž plná lidí - každý si může najít své místečko kolem celé vodní ploch a nerušeně si užívat letní pohody.